Pojem toxický vztah se dnes používá velmi často. Někdy oprávněně, jindy se za něj schová vše, co je nepohodlné, náročné nebo emočně bolestivé. Pravda je ale jemnější – ne každý vztah, který nás zraňuje, je nutně toxický navždy. A ne každá toxicita vzniká ze zlé vůle.

Existují vztahy, které se promění ve chvíli, kdy změníme svůj přístup k nim.

Kdy vztah působí toxicky?

Vztah začneme označovat jako toxický většinou tehdy, když:

• se v něm opakovaně cítíme zranění, nerespektovaní nebo nevidění
• máme pocit, že dáváme víc, než dostáváme
• přizpůsobujeme se na úkor sebe
• bojíme se říkat pravdu, abychom nezpůsobili konflikt
• přebíráme odpovědnost za pocity a chování druhého

Často ale nejde o vědomé ubližování. Spíše se potkají dva lidé s odlišnými potřebami, zkušenostmi, nastavením hranic a schopností komunikovat.

Síla hranic - první krok ke změně.

Velmi často se toxicita začne rozpouštět ve chvíli, kdy si začneme nastavovat zdravé hranice. Hranice nejsou útok. Nejsou odmítnutím druhého člověka. Jsou informací o tom, kde končím já a kde začíná ten druhý.

Když:

• přestaneme dělat věci jen proto, aby byl klid,
• začneme říkat „ne“ bez pocitu viny,
• dovolíme si mít vlastní tempo, potřeby a názory,

změní se dynamika vztahu. Některé vztahy se v tu chvíli rozpadnou – a to je v pořádku. Jiné se ale začnou uzdravovat.

Změna úhlu pohledu – od posuzování k porozumění.

Dalším klíčem je změna vnitřního postoje.

Ve chvíli, kdy se dokážeme podívat na druhého člověka:

• z úhlu jeho životních možností
• jeho zkušeností
• jeho limitů i zdrojů

Přestaneme ho vnímat skrze posuzování a začneme skrze porozumění, zvídavost i soucit.

To neznamená omlouvat chování, které nám ubližuje.
Znamená to nepřebírat emoce druhého, nenechat se vtáhnout do negativních rolí.

Mnoho lidí jedná tak, jak jedná, protože jinak to prostě neumí. Ne proto, že by chtěli ubližovat.

Ne každý člověk s námi ladí. A ani nemusí.

Jsou lidé:

• s jiným tempem
• jinými hodnotami
• jinými prioritami
• jiným pohledem na svět

To, že s námi neladí jejich způsob života znamená pouze, že mají jiné potřeby než my.

Zralost ve vztazích spočívá i v tom, že:

• netlačíme druhé, aby byli jako my
• ale zároveň se netlačíme do vztahů, které nás dlouhodobě vysilují

Rodinné vztahy: místo, kde všechno začíná.

Zvláštní kapitolu tvoří vztahy v rodině.

Právě tam vznikají:

• naše první představy o lásce
• o bezpečí
• o vlastní hodnotě
• o tom, co si ve vztazích „zasloužíme“.

Neznamená to, že rodinné vztahy musí být dokonalé. Ale je velmi léčivé, když se alespoň postupně stávají kladnými, respektujícími a pravdivými.

Když se naučíme:

• nastavovat hranice i v rodině,
• vidět rodiče a blízké jako lidi se svým příběhem,
• a zároveň nezrazovat sami sebe,

uzdravujeme nejen tyto vztahy, ale i všechny další, které přijdou...

Když toxicita zmizí.

Ne každý vztah se dá zachránit. A ne každý by se zachraňovat měl.

Ale mnoho vztahů přestane být toxických ve chvíli, kdy:

• přestaneme bojovat a začneme chápat
• přestaneme se obětovávat a začneme se respektovat
• přestaneme hodnotit a začneme vnímat

Toxicita často není vlastností vztahu samotného, ale signálem, že je potřeba změna – a třeba jen uvnitř nás.

Tam začíná skutečná svoboda a nejen ve vztazích.

Jindra Vodárková